Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Jak bude vypadat svět po pandemii?

Filip Špinka, https://www.vospspgs.cz/

Svoboda. Svět bez roušek. Jistota. Život bez strachu. Škola. Setkávání. Otevřené obchody. Divadla. Koncerty. Cestování. Restaurace. Volnočasové aktivity. Zpěv. Radost z maličkostí. Sport. Život bez opatření.

Pod těmito slovy si každý z nás představuje svět po pandemii. Nejčastější otázkou lidstva ale je, kdy tato situace nastane a zase bude všechno jako dřív.

Jak všichni víme, před rokem jsme se stali součástí něčeho, co se u nás ještě nevyskytlo. Lusknutím prstu jsme museli změnit vše. Běžné věci, které byly rituálem, se pro nás staly nedosažitelné. Někteří tuto situaci začali brát jako příležitost, jiní bohužel přemýšleli o tom, jak se s tím vypořádají. Já osobně jsem tuto dobu zpočátku využil jako velkou příležitost. Společně se svým kamarádem jsme se rozhodli natočit krátkometrážní výukový film o šikaně a kyberšikaně, a tak využili této situace. Film je nyní hotový, ale pokud ho nemůžeme prezentovat v přímém přenosu, ztrácí svůj smysl, neboť nám velmi záleží na zpětné vazbě sledujících, kterou nyní nemůžeme mít.

Jak bude, tedy vypadat svět po pandemii?

Jedno vím už teď, začneme si více vážit věcí, které pro nás byly maličkostí a často jsme je brali jako samozřejmost. Myslím si, že vzroste zájem o studium. Jelikož se v prostředí teenegerů pohybuji, vím, že spousta studentů se chce vrátit do školy. Chybí jim totiž sociální kontakt, který studenti vyhledávají, protože je často více motivuje ke studiu. Podle všeho by se tedy po pandemii mohly zlepšit i mezilidské vztahy. Jelikož jsem součástí spolku, který se tímto tématem zaobírá, jsem si jistý, že po pandemii by mohla přijít příjemná změna, a ne jenom v mezilidských vztazích, ale celkově v problematice šikany/kyberšikany ve škole.

Co se týče přítomnosti. Mnoho lidí žije strachem z budoucnosti a neužívá si tak právě zmiňovanou přítomnost. Peníze si uschovává na horší časy, nežije přítomným okamžikem, plánuje budoucnost a trápí se tím, že by se něco mohlo stát. Doufám, že to, co se nyní děje, všechny utvrdí v to, že nemá cenu žít strachem z toho, co bude. Často je lepší to nechat vyplynout a užívat si tak právě to, co děláme. K předchozímu zamyšlení nelze nedodat, že spousta lidí se možná bude stresovat z toho, že by mohla znovu nastat situace, jaká je nyní… To si ale nesmíme připouštět.

V neposlední řadě také nesmíme zapomenout na zdravotnictví, které hraje jednu z nejdůležitějších rolí při pandemii. Mnoho z nás totiž dříve nevědělo, jak je toto povolání složité a hlavně důležité. Po této zkušenosti budeme mít stoprocentně všichni větší respekt k těmto lidem a budeme je více podporovat.

Doufám, že i po pandemii lidé zůstanou věrní přírodě, která jim dávala pozitivní náladu a chuť do života. Už nyní se těším, až přijde doba, kdy se nebudeme muset smát očima, ale odhodíme roušky a uvidíme navzájem své úsměvy, které jsou nedílnou součástí našeho života.

„Vnímejte okamžiky štěstí, jsou důležité.“