Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Ať se stane cokoliv, život jde dál

Hana Kopecká, https://www.oa-chocen.cz/

Život studentů se uzavřením škol zastavil. Nebo ne?

Epidemie nového typu koronaviru - covidu-19 - se začala projevovat na životech studentů 11. března minulého roku, kdy proběhlo plošné uzavření škol všech úrovní vzdělávání, výjimkou byly školy mateřské. Následovala přísná opatření a výuka na dálku. Po několika těžkých týdnech přišla první rozvolnění, školy ale zůstaly zavřeny až do konce roku. Jedinou naší návštěvou školní budovy bylo tedy vyzvednutí vysvědčení. Další návštěva školy bylo zahájení školního roku, kdy se aspoň na měsíc vrátil náš život do skoro normálních kolejí. Moc dlouho to tak ale nezůstalo.

Změna našich běžných dní proběhla dopoledne. Školní rozhlas v některých školách vyhlásil, že se škola do odvolání zavírá, některým to řekli učitelé nebo to přišlo do hodiny oběžníkem, a my proto museli hned ten den do určité hodiny opustit i internáty. Většina studentů si moc věcí nebrala, protože se předpokládal návrat za dva týdny a studenti na internátech neměli dostatek zavazadel, aby pobrali všechny věci. Proto si vzali jen to nejnutnější. Během následujících týdnů umožnily některé školy studentům stavit se pro zbytek věcí, co si ve škole zapomněli, aby měli lepší podmínky pro studium doma na dálku.

V první vlně se ukázal chaos a zmatek i ve školství. Učitelé nebyli připraveni učit na dálku. Pro mnohé studenty to bylo a nejspíše i bude katastrofální.

Distanční způsob studia probíhal na každé škole jinak. Začaly se více používat různé platformy, jako je e-learning, bakaláři, Google classroom a další. Učitelé, žáci i studenti se museli vlastně ze dne na den s danými platformami naučit pracovat.

Výuka se poté sjednotila na podzim, tedy po opětovném uzavření škol. Učitelé každé jedné školy se dohodli na používání určitých stránek a určitých aplikací. Díky tomu to je teď jednotnější. V porovnání s jarem je pro nás tedy distanční výuka lehčí.

Naše životy se nezastavily a jdou dál. Co nám ale pandemie změní nebo přinese?

Nemusíme vidět všechno jen černě, protože i pandemie má svá pozitiva. Učí nás samostudiu, samostatnosti, schopnost zorganizovat si svůj čas a svým způsobem i zodpovědnosti.

Co se ale týče lidí v základních školách, přinese jim to nespočet nevýhod do budoucnosti. Výuka probíhá nekvalitně, většině se nechce a plní jen to, co musí, případně na to kašlou úplně. Je jisté, že všichni žáci budou mít v budoucnu nevýhodu u přijímacích zkoušek.

Studentům na středních odborných nebo praktických školách zamezila pandemie účastnit se praktické výuky. Pro učně je to asi největší problém. Záleží jim totiž převážně na praktických znalostech a na praxích. I z toho důvodu, že na střední odborné učiliště šli, aby se věnovali spíše praktické stránce jejich oboru, než znalostem. U některých mimo jiné hrozí i to, že nezvládnou závěrečné zkoušky. Což pro ně bude do budoucna taktéž velký problém.

Poslední ročníky středních škol měly komplikovanější maturity a přijímací zkoušky na vysoké školy, případně byly přijímačky zrušeny úplně. Což mohl být pro mnohé také velký problém.

Co nám, jakožto studentům zatím ukazují další a další vlny epidemie?

Ukazují nám, že všechno má řešení, že všechno jde nějakým způsobem vyřešit nebo zařídit. Ukazují, že ať se stane cokoliv, život jde dál. A my se v tom musíme naučit žít. Velký obdiv si tedy zaslouží všichni, kteří se zvládli přizpůsobit aktuálním podmínkám a nejisté budoucnosti, kdy nevíme, jak to to bude zítra, za týden a co teprve za měsíc.