Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Koronavirus, nositel změny. Skutečně nějaká změna nastane?

Jakub Hříbek, https://www.sosgsm.cz/

Světová krize, kterou způsobil virus SARS-CoV-2, se každým dnem neustále prohlubuje a stojí nás denně tisíce životů. Co však tato krize změní? A změní vůbec něco?

Tato problematika se dá rozebrat z několika hledisek. Začněme tou pozitivní. Zejména na jaře 2020 jsme jako národ významně ukázali, že míra solidarity a spolupráce na elementární úrovni občanů je stále vysoká. Lidé šili a nabízeli roušky, bezpečně donášeli nákupy seniorům či dobrovolně pomáhali s distribucí ochranných prostředků lidem na pomyslném společenském dnu. Tyto aktivity nelze považovat za změnu, výrazně však naznačují a dokazují, že přes názorovou polarizaci české společnosti se stále umíme v době krize jako národ spojit a dostát tak primárně nejdůležitější funkci společnosti – kooperaci.

Z pozice studenta nelze začít jinak než pohledem na změnu vnímání společenské situace očima dnešních adolescentů. Ze zkušenosti autora, který se často pohybuje v prostředí sociálních sítí, a také z poznatků získaných od učitelů, kteří působí na středních školách nebo druhých stupních základní školy, můžeme jednoznačně prohlásit, že mezi mladými lidmi do 20 let vzrostl díky pandemii zájem o veřejné dění – můžeme to nazvat též „zájem mít informace a být v obraze.“

V únoru 2020 ve výzkumu CVVM uvedlo 42 % respondentů, že se velmi nebo spíše zajímají o politické dění obecně. O politické dění v naší zemi se v té době velmi nebo spíše zajímalo zhruba 51 % respondentů. Předběžné hodnoty ukazují, že tyto hodnoty se v době pandemie zvyšují. U tohoto tématu nelze nezmínit jednoho z nejmladších poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Dominika Feriho, který byl pro většinu zmíněných adolescentů, ale také starších sledujících hlavním zdrojem informací. Mnohdy však bohužel také jediným.

Aniž by chtěl autor tohoto textu jakkoli podrývat ušlechtilost Feriho záměru informovat nejmladší obyvatele naší země o nejaktuálnějším „pandemickém“ a politickém dění, velmi málo se zmiňuje, jak velká zbraň se mladému poslanci dostala do rukou. Pojem influencer pochází z anglického slova influence, které v překladu znamená ovlivňovat. Vedle mnoha informativních příspěvků, které uživatel sociálně sítě Instagram s přehledem rozezná podle černého vykřičníku na výrazném žlutém poli, se totiž objevují sestřihy záznamů ze sněmovny, ve kterých Dominik Feri vyjadřuje svá stanoviska.

Každý uživatel sociální sítě má samozřejmě právo zveřejňovat jakýkoli příspěvek. Určité hranice nastolují pouze uživatelská pravidla jednotlivých sociálních sítí. Na druhou stranu hlavními sledujícími Feriho účtu jsou již zmiňování adolescenti. Podle průzkumu agentury STEM/MARK dosahuje nízká či střední mediální gramotnost lidí ve věkové skupině 15-29 let vysokých 77 %. Vysokou mediální gramotnost můžeme přičíst pouze 23 % zástupců této sociální skupiny.

Proto se nabízí legitimní otázka, zda lidé s nízkou či střední mediální gramotností dokážou při sledování zmiňovaných příspěvků dostatečně odhalit, zda se v konkrétní fotografii či videu jedná o politickou kampaň nebo o pouhý informativní text. Jakou moc může mít takto vedená kampaň, na instagramovém účtu s více než milionem sledujících nám s největší pravděpodobností ukáže letošní volební klání o křesla ve sněmovně, do kterého Feri podle všeho i přes původní odmítání, půjde. Zdali je ovšem změna v masivnějším zájmu o informace u mladých lidí trvalá, ukážou až měsíce po skončení či výrazném uklidnění pandemie.

Další zajímavou změnou, kterou covid-19 přinesl, je větší míra homeofficu. Alespoň v médiích se o ní často hovoří. Je však skutečně velká? Vláda ČR nařídila zaměstnavatelům homeoffice v největší možné míře nasadit ve svém usnesení z 26.10.2020. Agentura PAQ Research ve svém dlouhodobém šetření Život v době pandemie však ukazuje, že v době od 26.10. pracovalo formou homeofficu pouhých 16 procent respondentů. Maxima jsme dosáhli již při jarní uzávěře, a i v té době se jednalo o pouhých 23 procent respondentů. Elitní epidemiologové v čele s Romanem Prymulou však od začátku tvrdili, že procenta by musela dosahovat mnohem vyšších hodnot, aby se podařilo nějak zásadně ovlivnit mobilitu obyvatel. Homeoffice přesto představuje obrovskou výzvu pro zaměstnavatele i zákonodárce a bude jistě zajímavé celou epizodu okolo fenoménu, který je například ve Švédsku, Dánsku či Nizozemsku spíše standardem, sledovat.

Poslední změnou, která nesmí zůstat ve stínu, je změna ve školství. Při náhlém jarním uzavření škol nebyl na pojem distanční výuka připraven vůbec nikdo. Školáci se ocitli doma a v mnohých případech nevěděli, co dělat. Od škol byla vyžadována urychlená reakce na obrovský a nikým nepředpokládaný problém. V otázce školství se objevovaly problémy na obou stranách barikády. Učitelé, zejména ti starší, nebyli absolutně schopni využívat počítače a online prostředí pro vzdělávání. Nelze jim to mít za zlé. Pokud za 30 let své edukační kariéry byli zvyklí každý den využívat křídu a maximálně si pomoci jednoduchou prezentací či videem, nikdo nemohl očekávat, že ze dne na den bez jakéhokoli školení přejdou bezproblémově na platformu distanční komunikace se žáky, ke které přece jen určitá zkušenost s moderními technologiemi potřeba je.

Na druhé straně barikády stáli studenti. Zejména žáci ze slabších sociálních skupin nebo například děti samoživitelek, které si prostě nemohly dovolit zakoupit počítač, kameru či mikrofon a další potřebné vybavení, se náhle ocitli v patové situaci. V tomto momentě je na místě velmi poděkovat učitelům a školám za příkladný přístup, kdy drtivé většině zmiňovaných často na vlastní náklady rozváželi práci v tištěné podobě a za nějaký čas si ji od nich zase brali nazpět.

V červnu a v létě probíhalo masivní školení právě pro pedagogy, jejichž úloha distančních návštěvníků do domu všech žáků nastala opět již na konci září. Podzimní distanční výuka tak probíhala daleko precizněji. Celkem 53 % rodičů vnímalo na podzim viditelné zlepšení. Je důležité však dodat, že na jaře bylo spokojeno s distanční výukou 56 % rodičů, na podzim jich však ubylo, a hodnota ukázala spokojenost pouhých 41 procent dotazovaných. Před školstvím tak stojí velká otázka a na začátku nastiňovaná změna. Ministr školství Robert Plaga začal velmi často mluvit o nutnosti zestručnění školských osnov, učení podstatného a soustředění se na profilující předměty. Autor článku však musí dodat, že nepamatuje vládu, která by právě zestručnění osnov neslibovala. Jestli koronavirová krize pomůže politikům, aby se k razantním změnám odhodlali, můžeme zatím pouze odhadovat.

O možných změnách, které s sebou koronavirus přinesl a přinese by se dalo napsat obrovské množství řádků. Některé z nich byly nastíněny v tomto článku. Důležité je však říci, že ne každá změna je dobrá. Zatím to však vypadá, že covid-19 s sebou možná přinese také změny, které na naši společnost budou mít neodmyslitelně pozitivní vliv. Ať už se jedná o zavedení legislativy upravující podmínky homeofficu, nebo o revitalizaci školských osnov, koronavirus může jednoznačně zařadit v řešení těchto problémů vyšší rychlost.