Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Covid ex post

Kamila Stinglová, https://www.klatovynet.cz/gymkt/

Lockdown, roušky, pandemie, či Prymula. Co se vybaví pod pojmem COVID 19 Vám? Rok 2020 nám všem změnil život. Nastala situace, kterou si nikdo z nás nedokázal představit. Svět se zastavil a nastala „Doba covidí“.

Objevil se nový virus SARS-CoV a s ním dnes již nejznámější nemoc COVID 19. Především celosvětová panika a opatření dělají tuto nemoc zcela odlišnou od těch, které jsme znali doposud. Všechno to až podezřele působí dojmem, jako by žádná jiná nemoc neexistovala a lidé umírali pouze na COVID. Stále častěji vyvstává otázka, zdali vůbec data odpovídají skutečnosti a situace je opravdu tak vážná, nebo je ovlivněna politikou strachu. V žádném případě bychom tuto nemoc ale neměli podceňovat, protože může být opravdu nevyzpytatelná a v některých případech až fatální. Je však nutné kvůli ní uzavírat svět?

V momentě, kdy svět tato panika zachvátila, si lidé začali uvědomovat své priority. Obavy o rodinu a přátele vyvolaly v národu obrovskou vlnu solidarity a všichni se snažili táhnout za jeden provaz. To vše trvalo pouze po dobu, kdy bylo vidět světlo na konci tunelu.

Čím déle trval a stále ještě trvá nouzový stav, kdy je nařizována spousta nelogických opatření, tím více lidí si začíná utvářet vlastní názory. Z prvotně sjednoceného národa se náhle lidstvo rozdělilo na dva tábory. Na ochránce zdraví a na bojovníky za lidská práva.

Nejlepší zrcadlový náhled na tuto situaci nám mohou poskytnout týmové sporty. Vzpomeňme si, jak se každý rok při mistrovství světa v ledním hokeji stávají ze všech občanů České republiky hokejoví trenéři podporující svou zemi. Ti dřívějšího data narození mi dají jistě za pravdu, že úspěch našeho hokejového družstva na Olympijských hrách v Naganu nás dokázal aspoň na chvíli všechny stmelit. Píseň „Správnej tým“ zpíval celý národ a všichni se cítili být jeho součástí. Dojde-li ale na souboje v české lize, vlastenectví z nás vyprchá a neznáme bratra. V ten moment začne každý kopat za svůj tým.

My ale potřebujeme udělat kompromis a znovu se sjednotit. Proč se tedy vláda nesnaží mezi zdravím a svobodou nalézt rovnováhu a místo toho zavádí stále více restriktivních opatření? Je snad našimi předky těžce vydobytá demokracie v ohrožení? Jak kdysi řekl Benjamin Franklin: „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“

Stav, ve kterém se momentálně nacházíme, do budoucna zanechá nepochybně spoustu následků a to ve všech směrech. Svět už těžko bude takový, jaký jsme ho znali doposud.

Jako pozitivum si zde můžeme uvést návrat propojení lidstva s přírodou. Když bylo občanům státu zakázáno chodit za kulturou, velká část obyvatelstva začala chodit na procházky do přírody. To ale není hlavní změna, kterou příroda v souvislosti s člověkem v časech koronaviru zaznamenala. S covidovými restrikcemi se omezila potřeba člověka kamkoli cestovat. Především zrušení mnoho letů pomohlo přírodě se opět nadechnout čerstvého vzduchu. Nebe se vyčistilo a dokonce se nám navrátila zima, na kterou jsme byli zvyklí.

COVID však zřejmě přinese více negativ než pozitiv. Pokud zrovna nebereme v úvahu přímé ztráty na životech lidí s nemocí COVID 19, byla kvůli nynější pandemii zanedbána spousta lékařské péče formou odložených operací a strachu lidí chodit do nemocnic. Ze zdravotní stránky bychom rozhodně neměli opomenout rapidní nárůst psychických problémů, které tato doba výrazně rozvinula.

Bohužel ani tím to nekončí. Popandemický svět již nebude tak společenský. Lidé si zvykli na nakupování přes internet a v budoucnu nebudou tolik navštěvovat kamenné maloobchody, které už teď procházejí velmi těžkým obdobím. To samé může potkat i restaurace. Lidé se během doby, kdy je nesměli navštěvovat, učili vařit a nejednomu došlo, že domácí strava je vyjde o dost levněji, což se v této nejisté době hodí. Vzhledem k nekompromisním vládním opatřením se možná většina restaurací ani po rozvolnění neotevře, protože těžké podmínky finančně neustály.

COVID 19 nás ale v některých věcech posunul dopředu. K digitalizaci školství by bez pandemie pravděpodobně ještě v nejbližších letech nedošlo. Tento posun nám ukázal spoustu nových směrů, jak by se mohla výuka zefektivnit i v době bez epidemiologických opatření.

V souvislosti s digitalizací můžeme také mluvit o vysoké pravděpodobnosti, že v nejbližší budoucnosti nebudeme platit bankovkami. Pod záštitou hygieničnosti nám je již nyní podsouváno, že bezkontaktní platba je pro všechny bezpečnější. S příchodem pandemie se spousta lidí začala sama vyhýbat manipulaci s penězi. Z dat České bankovní asociace vyplývá, že se počet lidí platících hotovostí výrazně snížil. Je tedy jasné, že pokud má někdy k plošnému přechodu na bezkontaktní platbu dojít, tak je z psychologického hlediska nejvhodnější doba právě nyní. Nejde ale pouze o to, že budeme lépe monitorovatelní a vždy zde bude někdo, kdo bude znát všechny naše transakce?

Je vše pouze náhodná shoda okolností, anebo příprava na Orwellův rok 1984? Pokud se opravdu řítíme do Orwellova světa, tak odpověď zná pouze Velký bratr.