Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Láska, Covid-19, strach a nové obzory

Matěj Hrdlička, https://www.itgymnazium.cz/

Člověk je výjimečný.

Od loňského roku se (v Evropě) potýkáme s virem (covid-19), který přetvařuje svět k obrazu svému.

Otázka tedy zní: Podvolíme se zármutku, špatné náladě a tendenci vzdávat věci? Nebo se postavíme jinak k této situaci a posílíme své duše, svá nitra k něčemu silnějšímu. Dost už pandemie brala, dost už pandemie změnila, je tedy na nás, abychom i v této “divné době” posunuli své hranice dál než si myslíme, že jsou.

Každý z nás něco ztratil, něco získal. Ty velké ztráty, které nám život v pandemii přichystal musíme každý zvládnout po svém, ale jsou zde i věci které jsme získali.

Je to nová motivace a schopnost vytvořit si věci, kterým věříme a budeme se jich držet i přesto, že ti, kteří by měli vést, nevedou a nedávají nám důvod je respektovat, proto většina z nás hledá naději v zítřku, ve světě po pandemii, ve světě který bude lepší, rozumnější, odvážnější, odhodlanější, poučenější, pokornější.

Doba po pandemii zasáhne všechny z nás, od prarodičů po děti, od majitelů po zaměstnance. Proto se musíme snažit hledat vnitřní motivaci, vnitřní směr, abychom si ulehčili “návrat do normálu”.

Myslím, že si lidé více začnou vážit obyčejných věcí a to nejvíce děti, např. obejmutí od dětské lásky, vydařeného sportovního úspěchu, křiku vyučujícího, když jste s ním v tváří v tvář, získání nové modřiny, rozhádaní a usmíření se s rodiči, smíchu s kamarády, stisknutí ruky při pozdravení, facky, jež byla uštědřena při hádce, vůni dobrého jídla v restauraci a spousty spousty dalších věcí.

Tyto věci, toto pomyšlení na ně, nás povede dál a dá nám sílu být šťastnější a uvolněnější.