Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Křehké samozřejmosti moderního světa

Ondřej Zajpt, http://www.giosm.cz

(Po)koronavirový čas

Hektický rok 2020

Je tomu téměř 11 měsíců, co jsou naše životy výrazně poznamenány virem, který se z čínského Wu-chanu rozšířil do celého světa. Od března minulého roku jsme byli vystaveni chaotickým opatřením, omezení sociálních kontaktů a zahlceni často rozdílnými informacemi z médií. Situace si vyžadovala jednat rychle a nepřipravenost zapříčinila rozdělení společnosti na hned několik táborů. Je ale neuvěřitelné, jak ochotně jsme byli schopni změnit naše zaběhlé stereotypy (chození do kina a parků, setkávání se každý den s přáteli, atd.) a sami se přizpůsobit nevlídným podmínkám (vzpomeňme na masivní šití roušek). To všechno jsme provedli téměř bez mrknutí oka a bez uvědomění si, jak moc se naše životy změnily.

Covid již jako spoluobčan

Po první vlně a facce celé společnosti jsme se každý nějakým způsobem v této situaci zabydleli. Lidé si zvykli mít v kapse roušku při každé vycházce z domu a instituce a firmy vymýšlely alternativy, které alespoň z části vyřeší vzniklé problémy. Tou alternativou byl internet, prostor čekající na využití. Díky němu většina zaměstnanců nenašla pod vánočním stromečkem výpověď a studenti si mohli s učiteli vyměňovat své vědomosti a názory alespoň virtuálně. Po nějaké době si lidé ale začali klást otázku: “Vrátíme se někdy do čím dál tím vzdálenější, ale stále ještě “normálnější”, reality?” Odpověď nikdo nezná, ale obrázek o tom, které “novinky” přetrvají i po pandemii si udělat můžeme.

Doba digitální?

Všichni jsme nejspíše tušili, že míříme do doby, kdy bez “online statusu” bude mít člověk značnou nevýhodu. K té době se teď blížíme nadzvukovou rychlostí (nebo jsme do ní již možná vstoupili).

Úřady, školy a banky byly stále opatrné a trochu skeptické k masivní digitalizaci. Internetu se nedalo naplno věřit, tak jsme čekali na příčinu, která nás k “emigraci” donutí. Koronavir nám v tomto pomohl a počítač se “přes noc” stal naším nejpoužívanějším nástrojem. Otázkou zůstává: “Je to správný směr?” Odpověď je nejednoznačná a samozřejmě nám technologie nabízí jak spoustu příležitostí, tak úskalí. Lidé určitě ocení, když veškeré papírování a úřadování budou moci řešit z pohodlí domova. 

Na druhou stranu, většina žáků uvítá reálnou interakci s učiteli a vrstevníky rozhodně více, než celodenní práci před monitorem. Rodiče dříve museli své děti od počítačů odhánět, paradoxně je ale student z “nového školního prostředí” v dnešní době tak unaven, že přístroj vypne raději sám. Mohl by tedy tento stav pomoci mladší generaci přirozeně proměnit notebooky ze zdroje zábavy a prokrastinace na čistě pracovní nástroje, čímž by jim rozhodně ušetřil spoustu drahocenného času. Pozitivní efekt, který by mohl zůstat zakořeněn do budoucna.

Negativní dopad může nastat v souvislosti s informačním trhem. Noviny, televize a další služby zprostředkovávající informace mají svá pravidla a za jejich porušení následují sankce. Internet je momentálně bez hranic a každý tam má prostor na své názory a myšlenky. To zapříčiňuje dezinformační smršť, ze které se do budoucna může stát velmi nebezpečný prostředek manipulace. V ideálním případě bych tedy očekával nějaký kompromis mezi svobodou a korektností, který by byl uzákoněn. I to bude (snad) téma nadcházejících časů. Přiměřená skepse k většímu využívání internetu je tedy na místě.

Balanc mezi ekonomikou a ekologií

Vstup do třetího desetiletí 21. století rozhodně není příjemný či uspokojivý. Ekonomické propady jsou enormní a i po zvládnutí virové epidemie budou následovat časy krize a problémů. Světová ekonomika se zpomalila a pro spousty lidí to znamená tvrdou ránu, ze které se budou těžce vzpamatovávat. Útěchu můžeme ale hledat v některých důsledcích těchto hrůz. Díky omezení cestovního ruchu a tovární výroby emise oxidu uhličitého výrazně klesly a spoustu vodních a suchozemských živočichů dostalo naději na přežití. Mohl by to být jakýsi odrazový můstek pro nás všechny, kteří často sebestředně zapomínáme na okolní prostředí a přírodu. Patřičný kompromis mezi ekonomií a ekologií je tedy nejen nezbytný, ale také by prospěl nám všem.

To hlavní...

Pojďme si uvědomit, jak křehké jsou samozřejmosti moderního světa a že se mohou rozbít během okamžiku. Jak opatření přitvrzovala postupně, člověk si nepřipouštěl, o co vše přichází a zdůvodňoval si to naléhavostí situace. “Je to jen dočasně. Po tomhle už se to musí začít obracet k lepšímu.” Uplynul téměř rok a stav je stále akutní. Nejeden si už jistě posteskl nad dobou bez roušek a rozestupů. To by nás mohlo alespoň navézt na pokornější, střídmější uvažovaní. Nic není samozřejmé a to bychom si z aktuální situace měli odnést do budoucna především. A hlavně to nezapomenout, jak má naše lidská rasa ve velké oblibě.