Co změní Covid?

Novinářská soutěž pro studenty středních škol
Vyhrajte iPhone, neomezená data nebo školní stipendium na špičkové novinářské škole!

Známe vítěze!

Do finále soutěže “Co změní covid” se nominovalo téměř sto autorů ze středních škol napříč celým Českem. Soutěž pořádala Vyšší odborná škola publicistiky společně s názorovým zpravodajským webem info.cz. Jejím hlavním partnerem byla společnost T-Mobile. Do užšího výběru postoupilo 20 studentů, ze kterých porota vybírala vítěze.

První místo

Lukáš Květoň za video, v němž využil řadu žurnalistických žánrů a přiblížil divákům, jak pandemii vnímají jeho vrstevníci.

Druhé místo

Maxmilián Tvrdík za speciální webovou stránku na téma Doba koronaviru.

Třetí místo

Eliška Nováková s textem Audemie, který pojednává o tom, jak pandemii prožívá její autistický bratr.

Čestné uznání

Porota se po dlouhé diskusi rozhodla ocenit uznáním a chytrým telefonem od partnera soutěže, společnosti T-Mobile, ještě další autory, jejichž příspěvky se sice neumístily na "medailových pozicích", ale zaslouží si být zmíněny. Její uznání dostávají Johana Sedláková, Michal Bělovský, Kristýna Šeděnková, Barbora Cabalková s Vojtěchem Bogdánym a Filipa Janoušková.

Gratulujeme


Jaký bude náš život po Covidu?

Tereza Kraifová, http://vlasimoa.cz/

Jak se změní naše životy, až opadne pandemie Covidu-19? To je asi nejčastější otázka poslední doby. Podle mého názoru budeme žít úplně jinak.

Každý bereme vládní opatření a jejich dodržování po svém. Někdo si myslí, že se nemůže nakazit, protože je to sportovec a má dobrou imunitu, další se bojí, že by se mohl nakazit, tak vše dodržuje, a další skupina lidí se bojí až natolik, že ani nevychází z domu. Když vezmu v potaz, že chození do kin, kaváren, restaurací, obchodů, a především do zaměstnání a škol jsme brali jako samozřejmost a mysleli jsme si, že o toto všechno ze dne na den nemůžeme přijít, tak si myslím, že si těchto chvil a momentů budeme rozhodně více vážit, až se vrátíme zpět k normálnímu způsobu života. Věřím, že roční zastavení našeho průběhu života dosti lidem otevřelo oči a spoustu věcí přehodnotili, ať již užívání si rodiny, chození do přírody, meditování, mít čas jen sám/sama na sebe nebo zpomalení v práci a více odpočinku.

Mně se život změnil v tom, že jsem ze dne na den přestala vídat své spolužáky, chodit do školy a usedla jsem doma za stůl k notebooku a začalo distanční vyučování. Tato výuka mě naučila větší samostatnosti ve studiu, ale odstřihla mě od kolektivu, seznamování se s novými lidmi, mé úžasné brigády a také došlo k uzavření všech služeb a podniků. Jsem společenský a přátelský člověk, takže toto odloučení je pro mě těžké, ale už jsem se s tím naučila za ten rok žít a tuším, že bude složité se vrátit do toho běžného života. I když si myslím, že už to nebude ten život, jaký to byl před pandemií.

Covid tady s námi bude už napořád, jen třeba ne v takové míře a s takovými opatřeními, ale bude a budeme nadále opatrní. Asi bude omezené cestování, všude po nás budou chtít průkaz, jestli jsme naočkováni, nutné bude dodržování rozestupů či dezinfekce rukou a mnohé další, ale necháme se překvapit, co si pro nás vláda připraví. Už se těším, až se půjdu někam bavit, tancovat a zpívat, zkrátka užívat si obyčejných věcí, které pro nás budou v budoucnu vzácné. Tak hodně sil, energie a zdraví do dalších měsíců boje.